Zkouška BH-VT

Tak po docela dlouhé pauze mě zase panička začala brát na to zelené hřiště, kde se věnuje jen a jen mně a ne tomu divnýmu pidičlovíčkovi, co něco žvatlá a leze po čtyrech, jako já... Hmm, asi si mě oblíbil a chce být kámoš... a začíná mu to jít, už i to jídlo mi háže :)

No, ale abych se vrátila k původnímu tématu... takže zase chodíme s paničkou na to zelený hřiště a někdo tam pronesl, že v neděli jdeme na zkoušku... panička se nejdřív cukala, že jako nééé, že to je brzy... Nojo, asi na hřišti nedává pozor a má strach, že by se to nestihne naučit... Ale nakonec jsme vyrazily. 

V den zkoušky jsem si všimla, že panička neví, jestli má být nervózní, nebo ne... No, naštěstí to z ní odpadlo. Na řadu jsme se dostaly až jako předposlední a byla tam dobrá atmosféra, tak jsme usoudily, že to prostě prubnem a nějak to dopadne...

Jako jo, panička se snažila, ale úplně stoprocentní to prostě nebylo... třeba místo 30 kroků udělala jen 20 a ta pani, co tam byla s náma si toho prostě hned všimla... ta měla teda oči jako ostříž... už to asi párkrát cvičila :) Ale teda, aby to nebylo jen na paničce... já jsem se jako taky moc snažila, věděla jsem, že paničce na tom móóóc záleží, ale chybička se prostě vloudila. Byste nevěřili... ta pani normálně i řešila, jestli jsem si sedla rovně, nebo jestli jsem si pohodlně vyvalila prdelku do strany... no, jako šílenýýý... ale prej se mám naučit sedat rovně, tak to zkusim...

Suma sumárum, nějaké body ztratila panička, nějaké body ta pani odebrala zase mne, takže si nemáme co vyčítat :) Každopádně jsme zkoušku úspěšně složily a jsme zase chytřejší a víme, na co si příště dávat pozor, abychom byly ještě lepší. Jo a víte, co bylo úplně nejlepší??? Doma na mne čekala tááákle velká packa na sežvejkání... no, ta byla... :)